Británie odchází z EU, ale neodchází z Evropy. To jsou slova premiérky Theresy May vyřčená při posledním veřejném vystoupení, a po kterých po více než půl roce očekávání konkrétních rysů Brexitu začalo vystoupení Velké Británie z EU nabývat jasnějších kontur. Britská premiérka se také vyslovila, že Británie sice nezůstane na vnitřním trhu Unie, ale ráda by zachovala spolupráci v určitých oblastech, včetně stávající podoby obchodních vztahů z EU.
Co je Brexit?
Tento výraz se vžil jako označení pro referendum, které proběhlo v r. 2016 ve Velké Británii. Občané se v něm mohli vyjádřit, zda chtějí, aby Velká Británie zůstala členem EU. Těsná většina hlasů byla pro odchod. Právě malý rozdíl 51,9% zavdal důvod k pochybnostem a k požadavkům na opakování referenda. Přispěl k tomu i anglický ústavní systém založený na nepsaných zvyklostech. Referendum totiž není v anglické ústavě právně závazné. Na druhou stranu to byli politici, kteří označili výsledky referenda za právně závazné a byli zásadně proti opakování všelidového hlasování.
Britové chtějí brexit, ale vlastně nic neměnit
Tuto snahu lze označit za jakýsi měkký exit. Velká Británie se zřejmě bude snažit zůstat v Evropském hospodářském prostoru po vzoru třeba Norska či Švýcarska, což by pro Spojené království znamenalo jen minimální změny. Zůstal by přístup na jednotný trh, a to se všemi výhodami i nevýhodami. Velká Británie by mohla těžit z volného obchodu zboží, což by pro ni ale znamenalo povinnost zachovat i volný pohyb osob. Musela by také nadále přispívat do společného rozpočtu EU. Taková varianta Brexitu by vlastně zachovala status quo, ovšem bylo by to naprosté negování výsledků referenda. Proto premiérka May tuto možnost hned na začátku vyloučila, ikdyž velká část občanů Velké Britanie by ji zřejmě uvítala. Půjčka v insolvenci také.
Speciální podmínky?
Před rozhodujícím jednáním s EU o podmínkách vystoupení, Velká Británie doufá, že si zachová alespoň částečně obchodní smlouvy s EU na úrovni například celní unie, nebo nějaké modifikace zóny volného obchodu, ale zároveň by chtěla vyloučit svobodu pohybu osob. Prostě by si vybrala jen to, co jí vyhovuje a vše ostatní zamítla. Pro ostatní členy EU je taková varianta nemyslitelná. Vše je tedy otevřené a bude záležet na přesných podmínkách, se kterými Británie do jednání vstoupí. Lze předpokládat dlouhé a bolestivé přechodné období, během něhož dojde k přerušení obchodních vztahů a opuštění jednotného trhu EU. Teprve příští měsíce a roky ukáží, kdo na všem vydělá a kdo ztratí. Do hry vstoupí také USA, které po nástupu nového presidenta zásadně změní svou politiku, což zasáhne i ekonomiku a mezinárodní obchod.
